AKCE MIX
RALLYE "PO STOPÁCH VALAŠSKÉ ZIMY" 2003 - (okolí Vizovic)
To tak jednou za mnou přišel kamarád a majitel závodního okruhového týmu Milda Pfeifer, že přes zimu není moc co dělat, tak co kdyby
jsme si zajeli valašskou rallye, že nám kluci Němcovic půjčí vyrámovanou Feldu kitkar na Weberech s bezsynchronní převodovkou.
V zimě zeje kalendář většiny motoristických akcí prázdnotou, kde jsou jen občasným výstřelkem různé rally které jsou naopak v zimě
pro diváky a někdy i pro posádky atraktivnější a zajímavější. Jedním takovým podnikem je závod ze série hobby rally "Po stopách Valašské zimy"
vedoucí v malebných Beskydech okolo Vizovic. Tato soutěž má již dlouholetou tradici a je to také poznat na počtu (celkem přihlášeno cca. 130 posádek)
a rozmanitosti závodních aut (Toyoty Celica GT4, Mitsubishi EVO VII, Octavie, Imprezy, Integra TypeR a Civic TypeR... až po veškeré Škodovky,
Trabanty a Wartburga). Dělení bylo jednoduché: do 1400 cm3 a nad 1400 cm3.
Miloš Pfeifer dostal nabídku jet tuto soutěž v závodní Felicii patřící bratrům Němcovým ze Zlína, na které vypadla posádka, a tak jsme se domluvili a
rozhodli se, že když se teď na okruzích, vrších či motokárách prakticky nic neděje že si uděláme trochu zpestření a projedeme se. Nářadí k tomu bylo
velmi slušné, neboť tato Felicie je speciálně upravený Kitcar s motorem VW 1,8, bezsynchronní 6-ti stupňovou převodovkou a výkonem okolo 170 koní.
V pátek jsme tedy jeli do Vizovic projet si trať a napsat si itinerář a pak do Fryštáku k Němcům, kde jsme již auto měli kompletně připravené.
Petr a Zdeněk Němec byli přihlášení se svým Favoritem s podobnou Kitcarovou výbavou jako my. Vydali jsme se tedy již za tmy do Vizovic na technickou
přejímku, jenže my s Feldou jsme tam ani nedojeli kvůli vylomenému zubu na stálém převodu, tak jsme museli auto dotáhnout zpět do dílny, do noci jej
vyměnit a jet na přejímku až ráno, tudíž vstávat asi o dvě hodiny dřív.
Jelo se na dva okruhy, každý okruh obsahoval 2 slalomové RZ a 3 klasické na nepředvídatelném povrchu, celkem tedy 10 RZ.
Start byl v 9.00 h u Sokolovny ve Vizovicích, odkud byl přejezd na první RZ v podobě slalomu mezi kužely na školním hřiště ve Vizovicích.
Průjezd byl udělán velice zmateným způsobem a většina jezdců měla problém projet je ve správném pořadí a tak nabrali několik trestných vteřin.
První pravou RZ byl tzv. Barák vedoucí z Vizovic přes kopec do části Loučka vedoucí ze třetiny po polosuchém asfaltu do lesů v kopcích, kde bylo
ještě celkem dost zledovatělého sněhu, pár retardérů a jedna prudká pravotočivá zatáčka do kopce jenom samý led.
Třetí RZ byl opět slalom, tentokrát na náměstí ve Velkém Újezdu, kde vzhledem k velmi malému prostoru a hodně zavřenými kužely mělo spoustu aut s větší
délkou problémy vůbec projet.
Čtvrtá RZ Ploština vedla okolo Drnovic taktéž do zalesněných kopců ve kterých byl opět sníh a led, tentokrát však v ledu vyjeté koleje, což bylo ještě
horší. V posledním retardéru vzhledem k ledovým kolejím jsme měli trochu problémy, protože nešlo prakticky do něj ani najet, projet či vyjet. Uprostřed
jsme mírně najeli mimo a zůstali trochu z kopce se zhasnutým motorem, ihned však nastartovali a díky perfektním zimním pneu se vrátili zpět na trať a
pokračovali. I přes toto zdržení se nám podařilo zajet třetí nejlepší čas mezi prvními 17 posádkami (my jsme byli č. 17) se ztrátou na nejlepšího v
RZ pouhých 9 vteřin.
Po této 4. RZ následoval dlouhý přejezd zpět do Vizovic za likérku Jelínek na start poslední 5 RZ v prvním kole. Měli jsme v servisním voze jak my tak
Němci nachystány pro tuto 5. RZ mokré pneu místo sněhovoledových, my se však rozhodli že poprvé 5. RZ pojedeme ještě na měkkých sněhových a až na druhý
průjezd dáme mokré, protože na druhý průjezd 2. a 4. RZ by jsme stejně sněhové museli vracet.
Tato 5. RZ byla nejdelší a také nejrychlejší vedoucí po suchém, mokrém a místy i zledovatělém asfaltu s mnoha retardéry. Asi v polovině byla série
zatáček 3-4 stupně (celkem ostré) střídavě na pravou a levou stranu, a poslední (pravotočivá) z nich nám byla osudnou. Při odhadované rychlosti
130 km/h na 5-tý rychlostní stupeň se na výjezdu začali gumy odvalovat nezbylo nám než čekat jestli nás udrží či nikoliv. Bohužel chybělo asi 30 cm
asfaltu abychom projeli, místo toho jsme však levou stranou najeli na trávu a bláto na svahu a bylo to. Před očima napřed šípkový keř, poté ornici,
vypadávající čelní sklo a pak už si jen pamatujeme jak stojíme na kolech v poli. Po vystoupení jsme nevěřili na jakou vzdálenost jsme Feldu odhodili,
protože jsme byli asi 100 metrů od silnice. Od přihližejících diváku jsme se následovně dozvěděli, že jsme mezitím udělali ne jedno, ale rovnou 3 salta.
Ty další dvě a také dojezd po poli než jsme zastavili si ani jeden z nás vůbec nepamatuje. Díky naprosto skvělému rámu auta vlastní výroby majitelů jsme
oba tento trojitý odpíchnutý Ritberger a skok do dálky ustáli bez jakéhokoliv poškození. Auto na tom bylo pravda o něco hůž, ale i podle fotek můžete
posoudit, že na tento artistický kousek vypadá velice slušně. Kupodivu nebyl očesán jeden jediný plast ani nálepka.
Teď nastala však horší nepříjemnost ohlásit tuto zprávu majitelům, pro něž byla tato Felinka vlastním mazlíčkem. No samozřejmě jsme si vyslechli hodně
nadávek, ale hlavní bylo zdraví. Postupem času jsme se od místních traťových komisařů a střídajících se diváků o množství havárek po celé rally. Úmrtnost
aut byla opravdu vysoká, odhadem z těch 130 startujících dojelo max. 50 posádek. Náš usek byl také úrodný, chvíli po nás skončil v křoví nad námi jeden
Favorit, při druhém kole však o zatáčku dřív na pohled velmi zle havarovali s Favoritem právě bratři Němcovi. V rychlosti něco přes 100 km/h je mírně
rozhodil menší hrbolek a na následném ledu se auto otočilo o 180° a zádí v plné rychlosti narazilo do stromu. Oba však opět díky ochrannému rámu vystoupili
jen mírně otřeseni. Obě auta naší výpravy tak skončili asi 100 metrů od sebe v jednom místě.
Do cíle jsme sice nedojeli, ale prvenství jsme přece jen obě posádky drželi. My v uměleckém provedení a v hodu autem do dálky a Petr se Zdeňkem zvítězili ve
zrušení auta.
No aspoň jsme si zajezdili, mrzet nás může jen to, že jsme od začátku byli v naprosté špičce min. mezi prvními 10 (asi i prvními 5) posádkami a většina
diváků i díky velmi pohledné a atraktivní jízdě nás pasovala mezi favority soutěže. O tom to ale vždy je, chcete-li vyhrát a užít si, musíte jet na doraz s
určitým rizikem. Zaručeně jsme se ale dostali mezi nejznámější posádku celého dne, bohužel však žádná kamera nebyla na místě a nikomu se to nepodařilo zachytit.
MARLBORO EXPERIENCE THE SPEED 2004 - (polygon TATRA Kopřivnice)
Po dva květnové víkendy probíhala na testovacím polygonu Tatry v Kopřivnici akce Marlboro "Experience the speed". Účastnilo se jí 160
vítězů soutěže, která celé jaro probíhala s cigaretami Marlboro ve spolupráci s Ferrari. Jedním z hlavních úkolů této akce bylo vybrat 4 nejlepší účastníky
(každý víkend 2), kteří se v červenci zúčastní fantastické závodní školy "Ferrari Red Racing School" v italském Fioranu na testovacím okruhu Ferrari.
Já byl jedním z 80 účastníků prvního víkendu. Páteční večer byl ve znamení seznamování účastníků, rozdělování do týmů a představení průběhu celého víkendu a
soutěží samotných. Byli jsme rozděleni do 8 týmů většinou po 7-8 lidech (ne všech 80 plánovaných účastníků se dostavilo). Vyfasovali jsme kombinézy, kukly,
trička, rukavice a průkazku soutěžícího s rozvrhem soutěží. První zděšení všech účastníků nastalo při pohledu na sobotní program, neboť první položkou byl
budíček v docela drastických 6.15 hod. Já byl zařazen do týmu číslo 4, který jak se nakonec ukázalo byl nejúspěšnější ze všech :c)))))), ale o tom až později.
Jak vypadal sobotní rozvrh dne týmu číslo 4 uvidíte zde. Soutěží na programu bylo 8. Dvě nesoutěžní, jedna týmová a pět soutěží jednotlivců, dle kterých byli
na konci zvoleni právě ti dva nejšťastnější, kteří pojedou do Fiorana.
Soutěže:
"Jízda zručnosti" - ve voze BMW Z4 (příp. Mini Cooper S) projet kuželi vyznačenou trasu slalomu a branek, přejet libovolnou stranou vozu po asi 10m prkně,
zaparkovat do garáže z kuželů a poté zastavit předním kolem na čáře. Každá chyba = 10 trestných sekund.
"Slalom" - ve voze Ford Focus projet slalom na kropené folii - každá chyba + 10 vteřin
"Fiesta Cup" - v závodních okruhových Fiestách projet spíše motokárovou trať.
"Jízda plynulosti" - vozem Audi TT projet slalom mezi kuželi, bránami, obkroužit kolo kolem pneumatik, další slalom, trasu mezi pneumatikami a zastavit za čárou.
To vše s tenisovým míčkem položeným na mělké misce přidělané na kapotě. Chyba (i pouhý dotyk kuželky) byl za 3 vteřiny. Spadl-li míček z misky, muselo se odpoutat,
vystoupit, najít si míček (který se již dávno někam odkutálel), položit zpět na misku a opět se připoutat a pokračovat.
"Motokáry" - klasické motokáry o obsahu 200ccm.
"Pitstop" - týmová soutěž v přezouvání formule
"Jízda Rally" a "Jízda na okruhu" - nesoutěžní, avšak nejzajímavější části celého programu. Men X Ferrari racing Team násl svezl po bohužel dost krátkém okruhu
dle vylosování v Porsche 911 Turbo, Ferrari 360 Modena, Ferrari 512M Testarossa nebo závodním speciálu Ferrari 360 Modena Challenge. A absolutní mistr České
republiky v rally Václav Pech junior nás provezl ve voze třídy N - Subaru Impreza.
Večer na párty proběhlo vyhlášení všech výsledků, promítání videa a fotografií pořízených v průběhu celého dne, a k tomu všemu nám hrál DJ. Párty se bohužel už
kluci z Men X Teamu nemohli zúčastnit, Venca Pech jr. i jeho spolujezdec Petr Uhel však nezklamali a pařili s námi celý zbytek večera. Došlo i na podepisování
plakátů s věnováním.
Už jen na vysvětlenou těch výsledků - náš tým sice po dlouhém vedení v pitstopu byl nakonec překonán posledním soutěžícím týmem, ale jinak posbíral absolutně
nejvíc trofejí. Členové týmu 4 totiž získali vítězství v jízdě plynulosti, motokárách, speciální cenu odvahy (po neplánovaném výletu velkou rychlostí s
Testarossou po trávě) a hlavně jednu ze dvou hlavních cen - jeden z členů Milan Š. jede do vytoužené Ferrari Red Racing School. MÍLO, KURWA, POŘÁDNĚ
TO TĚM ŠPAGEŤÁKŮM UKAŽ A NATŘI!!! :c))))))
A trošku pár nějakých videí
HYUNDAI OFFROAD DAY 2004 - (Dobřany u Plzně)
České zastoupení automobilky Hyundai uspořádalo již po několikáté soutěžní závod pro majitele off-roadů a SUV značky Hyundai. Stejně jako v předchozím ročníku byly tratě postaveny tak akorát střední obtížnosti, většina aut si nějaký ten šrám odnesla, ale nic zásadního. Nejvíce to asi odnesla spojka jednoho z účastníků. Hlavním účelem bylo ukázat majitelům, kteří stejně se svým vozem téměr nikdy nevyjedou do terénu, jaké jsou schopnosti auta, protože všechny tratě byly ozkoušeny, že je všechna zúčastněná vozidla musí zvládnout.
HYUNDAI OFFROAD DAY 2003 - (vojenský areál Milovice)
Dostali jsme pozvánku na setkání majitelů vozů SUV a Off Road Hyundai Santa Fe a Terracan, která se konala v bývalém vojenském areálu v Milovicích u Lysé nad Labem. Pro pozvané účastníky (bylo nás asi 25) byla připravena docela dlouhá soutěž jízdy v terénu (opravdu dosti náročném) a mezi tím na 10. kontrolních bodech také plnění různých úkolů, nekterými z nich byla většina účastníků přímo zaskočena. Prvním úkolem bylo projetí vykolíkované trati terénem, místo to připomínalo i truck trial. Druhý a opravdu záludný úkol spočíval v zavazování a pojmenování uzlů (prakticky všichni si už nepamatovali ani jeden). Také se rozdělával oheň, jezdilo se na čtyřkolkách, couvalo a parkovalo poslepu se zavázanýma očima jen pomocí navigace spolujezdce, přišla na řadu i první pomoc, couvání vytyčenou traťí, morseovka, výměna kola na starým UAZu v terénu pomocí terénního heveru a na závěr průjezd slalomem a průdkým kopcem nahoru a dolů s tím, že spolujezdec držel v ruce z okýnka půllitr plný vody a nesmělo se vylít. Celá trať měřila asi 15 km, ale jetá stále max. na 1. rychlostní stupeň s neustálými dírami, výhýbáním se větvím, pařezům, stromům či padlým kmenům, průjezdy okopy pro tanky, průdké prašné a klouzající kopce a padáky dolů, nechyběly ani náklony s dosti prudkým klopením. Santa Fe měli problém v chybějících redukcích, tudíž prudké kopce bylo nutno trochu více rozjet, což přes díry nebylo zrovna optimální, Terracany to zvládali bez problémů, měli však zase problémy s vytáčením se v úzkých místech díky menšímu poloměru zatáčení. Většina aut to přežila jen s malými šrámy na laku od šípkových keřů či jiných větví, bohužel řidiči v terénu nezkušení dali dost zabrat spojkám, takže z některých aut byl občas cítit i solidní smrad pálící se spojky. No asi potřebuje Hyundai zvýšit obrat servisů :c))). Organizátoři trať zkusili projet v Santa Fe, bylo to bez problémů, takže všichni věděli že to projet lze a tudíž nemuseli mít strach, a alespoň byla možnost zjistit, co toto spíše SUV než Off Road vlastně dokáže projet. Každopádně to byl velice příjemně a aktivně strávený den, předpovídaný déšť nepřišel (možná bohužel, možná bohudík), ještě že každé Santa Fe má ve standardní výbavě klimatizaci, protože bez ní by asi k největší úhoně přišli posádky.
KARTARENA CUP 2002 - (motokárová trať Kartarena Brno M-palác)
Motokárový závod jednotlivců
MARLBORO ADVENTURE TEAM 2001 - (Žichovice)
Druhý červnový víkend roku 2001 jsem měl možnost zúčastnit se Marlboro Adventure Team přípravného a výběrového kempu na zářijovou cestu po Utahu. Tady máte pár foteček, aby jste si alespoň trochu představili atmosféru.
